Většině z vás je nejspíše zbytečné připomínat, že Unijazz je od roku 1987 pokračovatelem v činnosti původní Jazzové sekce. I proto jsme se rozhodli napnout úsilí ve věci ochrany veřejného prostoru na Kačerově, v místě kde Jazzová sekce sídlila. V současné době probíhá řízení o povolení developerské výstavby „Rezidence Krčská zahrada“, tato výstavba by však zasáhla do prostranství veřejné zeleně s významnou kulturně historickou hodnotou.
Od roku 1976 zde byla zařízena kancelář JS, čítárna, posluchárna a výstavní prostory a konala se tu řada nezávislých kulturních akcí. Z „Domečku“, jak jsme sídlo JS nazývali, se během let stalo místo, kam mířili návštěvníci z celé republiky. Fungovalo jako neformální a státní mocí nelibě nesené centrum širší nezávislé kulturní výměny, distribuce samizdatu a setkávání se lidí ze všech koutů federativní republiky spřízněných těmito zájmy. K velké nespokojenosti komunistického establishmentu se v roce 1978 Jazzová sekce stala součástí Mezinárodní jazzové federace při hudební radě Unesco a její činnost tak dostala mezinárodní rozměr s pevným ukotvením ve světovém kulturním společenství. Mimo jiné i proto vznikla myšlenka založit na zanedbané stráni pod Domečkem malý park, který by připomínal 40. výročí ukončení 2. světové války a vznik Organizace spojených národů. Ze strany administrace OSN byl dokonce udělen souhlas umístit zde památník, který by tato výročí připomínal. Jazzová sekce nakoupila stromy a keře, které ve výroční květnové dny roku 1985 členové sdružení vysadili na volných pozemcích podél ulice Ke krčské stráni a na přilehlém svahu. Tento prostor dnes zahrnuje desítky stromů a alej. Mnohé z nich vysadily při návštěvě Československa významné osobnosti, které podporovaly zdejší nezávislé kulturní aktivity a tuto podporu takto symbolicky potvrdily. První ze stromů v této aleji vysadil Kurt Vonnegut, svůj strom zde má i John Updike nebo filosof Gordon Skilling a další.
Stromy zasazené před 40 lety již dospěly a vzniklý park, i když dnes trochu zanedbaný, představuje propojení pevné lokální identity s kulturně historickými událostmi. Máme za to, že ohrožení této hmotné součásti místní historie by znamenalo citelnou ztrátu nejen pro Prahu 4, ale představovalo by projev hrubé necitlivosti ke kulturnímu dědictví. Petice je adresovaná Zastupitelstvu hlavního města Prahy, protože záležitost přesahuje lokální rozměr Městské části Praha 4, ta je s věcí seznámena a naší starosti vnímavě nakloněna.
Bylo by skvělé, kdyby se podařilo provést celkovou revitalizaci a obnovu parku v rozsahu původně vysázeného celku včetně aleje. Budeme rádi, když nás v našem úsilí podpoříte a připojíte pod petici svůj podpis. Vždyť „Domeček“ byl předobrazem unijazzí Čítárny, kde najdete podpisové archy.

Zde kompletní text PETICE

Děkujeme za váš podpis.
Česťa Huňát

Hvězdy minulosti i současnosti

V únoru se v Čítárně vystřídali úzkostliví spisovatelé, mořeplavec, pět kapel i klimaticky angažovaná mládež. Diverzita, kterou dokáže Čítárna vlít do žil pražské kulturní scéně, se zase ukázala v plné parádě a v podobném stylu budeme pokračovat i v březnu. Hned dvakrát se u nás představí velké hvězdy současného kulturního prostoru a sociálních sítí - psychoterapeut Honza Vojtko pokřtí svou audioknihu Vztahy a pasti po boku Ester Geislerové a popularizátorka literatury Karolína Zoe Meixnerová zas společně s Markem Blažíčkem odehraje divadelní besedu o velkých literátech minulého století, totiž o Egonu Bondym a Honze Krejcarové. Do historie českého undergroundu nás zavedou i Pavel Skála a Olin Nejezchleba v rámci prvního z cyklu tří večerů, v němž hudbou i slovem zavzpomínáme na kapelu Marsyas. Kromě toho se opět bude diskutovat o environmentálních otázkách, tentokrát s Michalem Hořejším, autorem knihy Politika lesa, a na konci měsíce se staneme součástí legendární Žižkovské noci, kdy u nás zahraje třeba Mucha nebo Kittchen.

Ruská invaze na Ukrajině trvá už téměř rok. Při této smutné příležitosti přidáváme do programu ve spolupráci s KineDokem a Českým rozhlasem veřejnou diskusi "Příští stanice Hlavák: rok invaze na Ukrajinu." Poslech audiodokumentu ČRo Příští stanice Hlavák, jež se zabývá situací na Hlavním nádraží bezprostředně po vypuknutí války a masovému odchodu Ukrajinců*nek ze své země, doplní debata s autorským týmem dokumentu, jeho protagonistkami i dalšími pozvanými.

Ve zcela zaplněné Čítárně Unijazzu proběhnul další z večerů na Krenovce, které se věnují fascinujícím lidem kolem nás. Kdo dorazil, čelil přívalu humorného povídaní nezdolného cestovatele a mořeplavce Rudy Krautschneidera, který svérázným způsobem povyprávěl o svých zážitcích nejen z mořeplavby, ale i z putování po několika kontinentech.

Rudolf Krautschneider se narodil ve válečném roce 1942 a s cestováním začal už za komunistického režimu v době, která individuální turistice nepřála. Za více než 40 let uplul na moři asi půl milionu kilometrů, ale na svých cestách věnoval mnoho casu a pozornosti především lidem kolem sebe, o nichž dokáže vyprávět kouzelným, až pábitelským způsobem.

V našem únorovém programu na vás čeká hned několik překvapení. Pojďme se na ně podívat!

V první polovině měsíce se můžete těšit na skvělou pražskou kapelu Miñtenkér, která hraje židovskou, romskou a další lidovou hudbu. Naše pódium jim bude patřit ve čtvrtek 9.2. od 20:00.

Stařec a moře, i tak by se dala označit přednáška Rudolfa Krautschneidera. Tento osmdesátiletý dobrodruh brázdil všemi oceány, obeplul Antarktidu, a dokonce se nechtěně účastnil války o Falklandy. Všechny lodě si navíc postavil vlastníma rukama. „První loď jsem postavil, když mi bylo osm. Objevil jsem obrovský kmen dubu a s kamarády jsme z něj vydlabali loď. Na rozdíl od bouřlivé pevniny nacházím klid při svých plavbách oceánem. Moře pro mě není slané, ale sladké svými dálkami. Plavby skrze oceánské ledové planiny jsou nádherné. Osudy lidí na moři jsou kruté i úžasné, o tom vám hodně povím,“ zve Rudolf na svou přednášku, která proběhne 13.2. v 19:00 pod taktovkou SUDOP Real.

Kolem poloviny měsíce budeme mít dost nabito. Nakladatelství Argo si na 14.2. přichystalo debatu s autory Josefem Pánkem, Lukášem Palánem a Markem Technikem. Tyto tři literáty spojují různé podoby krajní existenciální zkušenosti, jež zachycují ve svých románech.

16.2. ve 20:00 se můžete těšit na jeden z hudebních highlightů měsíce, kapelu Ruce naší Dory. Slibují šansony pro třetí tisíciletí s enigmatickými texty o stavu světa, procesu lásky a temném půvabu zániku. Jejich melodie neskrývají svou podmanivost.

Pokud máte rádi slam poetry, přijdete si na své 17.2. od 18:00 - a ještě tím podpoříte dobrou věc. Klimatické hnutí Fridays for Future pozvalo na svůj benefiční slam poetry večírek hvězdy českého slamu jako jsou Večerka, Honza Dibitanzl, Vašek z Aše a další.

Na pub quiz se můžete těšit ve čtvrtek 21.2.! Máme velkou radost, že můžeme obnovit tuto tradici ze staré Čítárny. 51 otázek rozdělených do deseti témat, týmová práce a nenormální ceny. Doping povolený v rozsahu nápojového lístku. Můžete soutěžit samostatně i v týmech (pět členů maximum).

A na závěr si dáme ještě punkový dvojkoncert! Původní Bureš a Syrové tóny zahrají ve čtvrtek 23.2. ve 20:00.

Tak na co vyrazíte?